Přeskočit na hlavní obsah

Trend Setter

Trend setter

Jedna moje kamarádka mi nedávno řekla, že jsem pro ní vždycky byla trend setter. Aha. Mně hned naskočili psi, Anglický setr, Gordon setr, ale trend setter, ehm. Naštěstí pokračovala a vysvětlovala, že se ode mne učí co mě zná. Že dodnes miluje naše rozpravy, jak jako vím co frčí, jaký mám přehled, co je důležitý a co ne, co se nosí a tak. Že by si taky chtěla umět vydyzajnovat život jako já /to je divný a ošklivý, takže vydesignovat?/. 
Jak jsem nečekala takový vyznání, úplně mě tím zabila. Měla jsem co dělat, aby neukápla slza. Pak jsem začala přemýšlet, jestli si opravdu zaslouží být někým , kdo udává tón, směr, krok.... Taky o tom, čím jsem si mohla vysloužit tohle oslovení. Vyšlo mi, že to bude nastavením mysli. Existují lidé motory, jako já, pořád blafají, táhnou, potřebují být v pohybu, poznávat, učit se, posouvat se kupředu, vzdělávat se, obohacovat sebe i druhé. Pohyb a poznání je moje přirozenost. Potřebuji vědět. Ideálně všechno o všem. A miluji makat. Což, teď už chápu, všechno tohle některé mé přátelé v životě i na sociálních sítích odrazuje. Nestojí o komplikovanost a dril. Rozhodla jsem se, že uberu plyn, v myšlení zjemním a komunikaci zjednoduším a budu psát a postovat co vás zajímá a může bavit, neurazí, nezatěžká a neužene.
Dneska se vámi chci podělit, ne o horské líčení, nejsem Deli, ale o nový trend focení se - selfie už totiž vůbec nefrčí - teď je v kurzu plandid. Plánovaná fotka, jakože vás někdo cvakne, a vy předstíráte, že o focení netušíte :-D. Pochopitelně si všichni tvoří plandid z 99% sami. Postup je jednoduchý - timining - strike a pose - no interest /jen jako/ a hotovo. Jenže, ta dřina na cvičišti, než plandid vychytáte. Ovšem stojí za to, když nechcete podvádět s faceapp a dalším žehlením a stínovaním obličeje a ořezáváním těla. Na začátku je s plandid celkem i prča.
Já třeba nevěděla, že nemám krk, ale místo něj sedm brad. Taky, že mi zmizel pas a na břiše místo obráceného lavóru mám jednu velkou kynutou buchtu. Tu vám musím ukázat, nejradši bych se o ní i podělila. Má buchta je velmi aktuální. Jmenuje se, Jak snědla sedm jidášů a celý
mazanec! 
P.S. a navíc trochu podvádím, kuk... :-D

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Po malých krocích dokážete víc

Nastal čas ohlédnutí se, bilancování, plánování. Pro mě v posledních letech hlavně hlubokých díků. A tohle je  přesně ta chvíle upřímné vděčnosti za všechno, co mi uplynulý rok přinesl. Byl to rok plný tvrdé práce odměněné spokojeností a vírou, že když šlapete do pedálů, nemůže se stát nic jiného než že jedete. A správně nastavená jízda je proces plnění snů a dosahování cílů. Vždycky po malých dávkách. Protože co získáte ve velkém a snadno nevydrží dlouho. Dřív jsem zmateně chtěla všechno, hned, zadarmo a život se mi rozpadal pod rukama. Po čtyřicítce jsem přes průsery a zklamání dospěla k tomu, že malé, jasně definované kroky vedou k velkým cílům, postupně. Významné úspěchy se skládají z nepatrných, a ty není radno opomíjet. Všechny, zejména ty okem neviditelné je fajn mít zapsané. A ty nehmatatelné si vyfotit. Vlastně zaznamenat všechno, co se podařilo i nepovedlo. To je otevřená cesta kupředu. Jen tak dostanete bezpečně pod kontrolu vlastní život. Technika zázraku nefunguje bez t
Okomentovat
Další informace

Největší moderátorka na světě aneb jak se staví sebevědomí

To, že jsem značně výrazná osoba mi začalo docházet někdy kolem sedmého roku života. Že je má mluva vysokokadenční a dala by se přirovnat k MG 42 /1500 slov za minutu/ je zřejmé na první dobrou. Volume mám až moc doprava. Tak nějak celkově mi genom zajistil velice výrazný zjev. Mám krásné vlasy a zuby, jsem dobře stavěná (pozn. mého muže) v překladu jsem mohutná, moje ramena jsou širší než leckerá, pravdu, většina mužských. Mám snědou pleť, plné rty a hlavu nabušenou dobrými nápady a taky jsem vtipná. K tomu dvakrát řízlé břicho, aby se moje holky dostaly na svět a po každé z nich mi zůstalo 10kg navíc. Mám záštipce na zádech a boky jak dva žoky. Podbradky dva až tři podle měsíčního cyklu. No a co? Že jsme tím o čem si myslíme že jsme se popsaly stohy papírů, o to hůř, když si o sobě vytvoříme mylnou představu z toho co slýcháme na svou adresu. Tedy žena s rameny jak závozník nemůže třeba....doplňte si... V mém případě zněla moudrá doporučení mých blízkých " do televize jsi moc
Okomentovat
Další informace

Jdu si dát dvacet

Jdu si dát dvacet Už Winston Churchill věděl, že spánek je nejdůležitější potrava pro mozek. Měl odpoledního šlofíka tak vychytaného, že po sklence brandy na sebe natáhl pyžamo a zavrtal se do pěří, jako by měl před sebou noc. Jelikož byl pan Churchill moudrý člověk, věděl, že krátký spánek = rychlý restart mozku.  Dneska to můžeme porovnat s tím, jak pracuje počítač. Když začne být pomalý a jeho odezvy jsou zdlouhavé, je čas na restart. Po restartu je pak všechno tak rychlé, jak má být. Mozek je v tomto ohledu podobný. Když usnete, byť krátkou chvíli, je možné hned zaznamenat přínosy v několika oblastech,  zejména rychlý nával pozornosti a vyjasnění mysli . Můžete toho využít během dne, pozdě v noci či před důležitým úkolem nebo zkouškou, zejména tam, kde potřebujete trochu extra rychlosti pro vaše reflexy.  Když kotle kávy, jídlo a cola nezabírají, naopak, kafe a cola vás dehydruje a jídlo uzemní, pěti až dvaceti minutové „drcnutí“ vás refrešne a znovu přivede hlavu k životu
Okomentovat
Další informace