Přeskočit na hlavní obsah

Positive Body


Jsem srozuměná s tím, že od šedásátých let minulého století stoupal trend super štíhlosti až vychrtlosti. Nelíbí se mi to. Stovky let bylo normální vypadat normálně. Co víc, ženy vypadaly tak jak chtěly. Média je netlačila k nepřirozenosti a jedlo se všechno co kolem rostlo nebo pobíhalo. Nikdo nesnídal vatovou tyčinku na čištění uší a nevečeřel slupku od kedlubny. Já to mám stejně. Miluji jídlo a vaření. V životě potřebuji být šťastná, obklopená tím co miluji a co mi chutná a baví. Naštěstí mě baví i pohyb. Takže částečně své hodování kompenzuji sportem. Jasně, mohla bych mít o faldík míň, ale proč. Nejsme tlustá a nikdy nebudu, jsem kus. Radši reguluji, kompenzuji, debužíruji a užívám si života se vším co přináší. Nemám strhané rysy ve tváři, v důsledku stresu z toho, že něco nesmím. Nejsem podrážděná kvůli zoufalému nenažrání se. Vejdu se v pohodě do vel. 42. Hlavně mám v životě to co chci, po čem toužím a to je daleko víc než šestatřicítka velikost, nedostatek energie a soustavný pocit kontroly. Jaké to musí být utrpení při pohledu na propečenou kachnu, když si nesmím kousnout.
Mám rada ženy podobného ražení. Jednou z nic je Ashley Graham. Není tlustá. Je kus. Dává ženám naději, že můžou na pláž i s celulitidou a velký zadek se dá nasoukat do kraťasů. Stačí vybrat dobrý střih :-)
Samice jak bič.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jdu si dát dvacet

Jdu si dát dvacet Už Winston Churchill věděl, že spánek je nejdůležitější potrava pro mozek. Měl odpoledního šlofíka tak vychytaného, že po sklence brandy na sebe natáhl pyžamo a zavrtal se do pěří, jako by měl před sebou noc. Jelikož byl pan Churchill moudrý člověk, věděl, že krátký spánek = rychlý restart mozku.  Dneska to můžeme porovnat s tím, jak pracuje počítač. Když začne být pomalý a jeho odezvy jsou zdlouhavé, je čas na restart. Po restartu je pak všechno tak rychlé, jak má být. Mozek je v tomto ohledu podobný. Když usnete, byť krátkou chvíli, je možné hned zaznamenat přínosy v několika oblastech,  zejména rychlý nával pozornosti a vyjasnění mysli . Můžete toho využít během dne, pozdě v noci či před důležitým úkolem nebo zkouškou, zejména tam, kde potřebujete trochu extra rychlosti pro vaše reflexy.  Když kotle kávy, jídlo a cola nezabírají, naopak, kafe a cola vás dehydruje a jídlo uzemní, pěti až dvaceti minutové „drcnutí“ vás refrešne a znovu přivede hlavu k životu

Po malých krocích dokážete víc

Nastal čas ohlédnutí se, bilancování, plánování. Pro mě v posledních letech hlavně hlubokých díků. A tohle je  přesně ta chvíle upřímné vděčnosti za všechno, co mi uplynulý rok přinesl. Byl to rok plný tvrdé práce odměněné spokojeností a vírou, že když šlapete do pedálů, nemůže se stát nic jiného než že jedete. A správně nastavená jízda je proces plnění snů a dosahování cílů. Vždycky po malých dávkách. Protože co získáte ve velkém a snadno nevydrží dlouho. Dřív jsem zmateně chtěla všechno, hned, zadarmo a život se mi rozpadal pod rukama. Po čtyřicítce jsem přes průsery a zklamání dospěla k tomu, že malé, jasně definované kroky vedou k velkým cílům, postupně. Významné úspěchy se skládají z nepatrných, a ty není radno opomíjet. Všechny, zejména ty okem neviditelné je fajn mít zapsané. A ty nehmatatelné si vyfotit. Vlastně zaznamenat všechno, co se podařilo i nepovedlo. To je otevřená cesta kupředu. Jen tak dostanete bezpečně pod kontrolu vlastní život. Technika zázraku nefunguje bez t

Sebeobraz

Před pár dny jsem seděla s krásnou a úspěšnou ženou, která svým příběhem také přispěla do mé aktuální knihy Síla úspěchu, DOKÁŽETE VÍC. Zdravím tě, Aničko :-). Mimo práci spolu mluvíme i o životě. Slyšela jsem od ní velmi silná slova, kterými ji do života znamenitě vybavil její tatínek. Byla to vyjádření chvály, podpory a obdivu. Ano, otec ji už v šesti letech obdivoval, fandil jí a tím odstartoval její úspěšnou životní cestu. Slova, která ji v kombinaci s její pílí a cílevědomostí přinesla mnohem víc než , jak mi řekla, sama očekávala. Takových potvrzení mých dlouholetých studií a zkušeností z výchovy a koučinku jsem slyšela desítky, možná stovky, funguje to.  Pokud si odnášíme pokřivený sebeobraz už z dětství, bude namáhavé, pro někoho takřka nemožné jej narovnat. Všechno, co se o sobě během dětských let dozvídáme, ukládáme do naší mentální ( nevědomí a paměť) a emoční banky (pocity a prožívání). Zjednodušeně, máme v hlavě katalog přesvědčení, ve kterém denně listujeme. A