Přeskočit na hlavní obsah

Musí vás to bavit

Baví mě hledat a zkoušet nové věci...
Baví mne učit se a pracovat s úspěšnými a pro nejlepší. V dospělosti mi trvalo dvacet let, než jsem se našla. Říkám tomu, že jsme spala. A já spala zhruba od dvaadvaceti. Místy se budila a tápala. Občas tápání moc bolelo, vždycky mne stálo spoustu sil a energie, některá přátelství, taky lásku a dost peněz. Procitla jsem někde kolem dvaačtyřicítky. Do doby, než se tak stalo a já pochopila sama sebe, mi bylo akademické vzdělání – pedagogika, psychologie, komunikační studia a tvůrčí psaní k pramalému užitku. Nebyla jsem schopná využít svůj vnitřní potenciál na maximum. Nasbírané vědomosti, přirozený talent, získané zkušenosti a vypilované schopnosti spojit ve smysluplnou činnost. Jednoduše jsem nevěděla, jak na to a co doopravdy chci. Všechno přišlo, když jsme natáčeli tv pořad Na Plac! a já se poprvé setkala s koučinkem. Okamžitě jsem se začala učit profesionálně koučovat. Tehdy se uvnitř mne otevřely ty správné myšlenkové kanály a navíc jsem objevila dar - vidím, citím a vnímám signály v lidském chování a vyjadřování, které jsou ostatním skryté. Od té doby dokáži se svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi skvěle zacházet. Umím zvládat emoce. Mnohem lépe ovládám sama sebe. Věřím si a nestydím se prodat své dovednosti a pochválit se klidně i veřejně. S mým prozřením se najednou sepnula jasná vnímavost a mně se děsně ulevilo. Konečně jsem věděla, co chci. Pochopila jsem, co mne baví. Tehdy jsem uvěřila, že mě čekají velké věci, a že si můžu zároveň hezky žít a splnit životní sen – být prospěšná ostatním lidem. I vy totiž můžete dělat to co máte rádi, stejně jako já! Musí vás to bavit.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Největší moderátorka na světě aneb jak se staví sebevědomí

To, že jsem značně výrazná osoba mi začalo docházet někdy kolem sedmého roku života. Že je má mluva vysokokadenční a dala by se přirovnat k MG 42 /1500 slov za minutu/ je zřejmé na první dobrou. Volume mám až moc doprava. Tak nějak celkově mi genom zajistil velice výrazný zjev. Mám krásné vlasy a zuby, jsem dobře stavěná (pozn. mého muže) v překladu jsem mohutná, moje ramena jsou širší než leckerá, pravdu, většina mužských. Mám snědou pleť, plné rty a hlavu nabušenou dobrými nápady a taky jsem vtipná. K tomu dvakrát řízlé břicho, aby se moje holky dostaly na svět a po každé z nich mi zůstalo 10kg navíc. Mám záštipce na zádech a boky jak dva žoky. Podbradky dva až tři podle měsíčního cyklu. No a co? Že jsme tím o čem si myslíme že jsme se popsaly stohy papírů, o to hůř, když si o sobě vytvoříme mylnou představu z toho co slýcháme na svou adresu. Tedy žena s rameny jak závozník nemůže třeba....doplňte si... V mém případě zněla moudrá doporučení mých blízkých " do televize jsi moc...
Okomentovat
Další informace

2017, děkuji

Ten 2017 byl živý rok. Začal rozladěním a potom už přinášel jen krásná poznání, zkušenosti, zážitky, potvrzení i dospělé a zralé změny. Děkuji.  Zakusila jsem hned v prvních měsících roku 2017 co znamená pracovat s lhářem a darmožroutem. Jaký je to pocit, když vám vytuní skvěle fungující firmu, kterou hýčkáte jako vlastní dítě. Že to je zkušenost k nezaplacení. Že kdo tohle nezažil, jakoby nepodnikal. A zklamání a vztek jsou silné emoce, notabene když přijdou současně. Děkuji. Ten 2017 přinesl poznání, že osudová láska, když je trpělivá, neztrácí na intenzitě a trvá už sedmnáct let. Že opravdických mužů je zoufale málo a ten můj se mi nezdá. Děkuji. Že děti jsou odrazem našich myšlenek a činů a ty moje holky prospívají, rozvíjejí svou osobitost a rostou z nich slušní lidé. Děkuji. Potvrdilo se mi jsem, že mám rodinu, která je sice praštěná, ale silná a milující. Okruh přátel se zúžil na minimum, zůstali ti skuteční, bezpodmíneční. Že hodina ráno s milovaným psem venku je lék ...
1 komentář
Další informace

Po malých krocích dokážete víc

Nastal čas ohlédnutí se, bilancování, plánování. Pro mě v posledních letech hlavně hlubokých díků. A tohle je  přesně ta chvíle upřímné vděčnosti za všechno, co mi uplynulý rok přinesl. Byl to rok plný tvrdé práce odměněné spokojeností a vírou, že když šlapete do pedálů, nemůže se stát nic jiného než že jedete. A správně nastavená jízda je proces plnění snů a dosahování cílů. Vždycky po malých dávkách. Protože co získáte ve velkém a snadno nevydrží dlouho. Dřív jsem zmateně chtěla všechno, hned, zadarmo a život se mi rozpadal pod rukama. Po čtyřicítce jsem přes průsery a zklamání dospěla k tomu, že malé, jasně definované kroky vedou k velkým cílům, postupně. Významné úspěchy se skládají z nepatrných, a ty není radno opomíjet. Všechny, zejména ty okem neviditelné je fajn mít zapsané. A ty nehmatatelné si vyfotit. Vlastně zaznamenat všechno, co se podařilo i nepovedlo. To je otevřená cesta kupředu. Jen tak dostanete bezpečně pod kontrolu vlastní život. Technika zázraku nefunguje b...
Okomentovat
Další informace