Přeskočit na hlavní obsah

Jdu si dát dvacet

Jdu si dát dvacet
Už Winston Churchill věděl, že spánek je nejdůležitější potrava pro mozek. Měl odpoledního šlofíka tak vychytaného, že po sklence brandy na sebe natáhl pyžamo a zavrtal se do pěří, jako by měl před sebou noc. Jelikož byl pan Churchill moudrý člověk, věděl, že krátký spánek = rychlý restart mozku. 
Dneska to můžeme porovnat s tím, jak pracuje počítač. Když začne být pomalý a jeho odezvy jsou zdlouhavé, je čas na restart. Po restartu je pak všechno tak rychlé, jak má být. Mozek je v tomto ohledu podobný. Když usnete, byť krátkou chvíli, je možné hned zaznamenat přínosy v několika oblastech, zejména rychlý nával pozornosti a vyjasnění mysli. Můžete toho využít během dne, pozdě v noci či před důležitým úkolem nebo zkouškou, zejména tam, kde potřebujete trochu extra rychlosti pro vaše reflexy. 
Když kotle kávy, jídlo a cola nezabírají, naopak, kafe a cola vás dehydruje a jídlo uzemní, pěti až dvaceti minutové „drcnutí“ vás refrešne a znovu přivede hlavu k životu.
Už mám dávno zjištěno, že po dvaceti minutovém zdřímnutí se cítím skvěle. Jako by mi znovu někdo nahodil řemen, který začal v druhé polovině dne padat. U mě se zejména kolem čtvrté, páté odpolední začala vytrácet kognitivní jasnot. V takových okamžicích se mi nesmírně vyplácí všeho nechat a jít si na 20 minut srovnat záda. Vyvaruji se tak chyb a špatných rozhodnutí, která se mohou podepsat na jinak skvělých výkonech. Po probuzení se cítím znovuzrozená, mozek jede opět na plný výkon a já se pak v pohodě a hlavně v dobrém rozmaru můžu věnovat rodině, práci a dalším aktivitám s přívalem nové energie a úsměvem na tváři. 
Dát si dvacet je zn. Ideál. Proč se asi z „dát si dvacet“ stalo ustálené rčení? Protože je léta známo a vědci dnes potvrzují, že takto krátká spánková fáze, během dne osvěží a stimuluje naší mysl. Při delším spacím cyklu, kdy přecházíte z fáze REM do hlubšího spánku, se po probuzení cítíte jako by vás přejel parní válec a nechce se vám vstát, natož něco dělat. Probuzení po REM spánku obvykle znamená i nejmenší množství takzvané spánkové setrvačnosti. Spánek v maximálně 20 minutovém intervalu napomáhá kreativitě, emoční a procedurální paměti.
Studie, která hodnotila osvěžující efekty krátkých a ultrakrátkých spánků zjistila, že zdřímnutí v délce pět až deset minut dokáže vytvořit i lepší bdělost. Takže, pokud hledáte rychlé dobití baterek, dejte tomu pět až dvacet minut a sami pocítíte zlepšení. 
Až se vám budou děti nebo v zaměstnání divit nebo dokonce i smát, že si během dne jdete zdřímnout, nevěnujte tomu pozornost. Už víte, co tím získáte a rozhodně nejste lenoši či „důchodci“ (jak mi říkají dcery, když se jdu natáhnout), pokud to během dne zabalíte a dáte si dvacet.
Dobrou.....:-)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

2017, děkuji

Ten 2017 byl živý rok. Začal rozladěním a potom už přinášel jen krásná poznání, zkušenosti, zážitky, potvrzení i dospělé a zralé změny. Děkuji.  Zakusila jsem hned v prvních měsících roku 2017 co znamená pracovat s lhářem a darmožroutem. Jaký je to pocit, když vám vytuní skvěle fungující firmu, kterou hýčkáte jako vlastní dítě. Že to je zkušenost k nezaplacení. Že kdo tohle nezažil, jakoby nepodnikal. A zklamání a vztek jsou silné emoce, notabene když přijdou současně. Děkuji. Ten 2017 přinesl poznání, že osudová láska, když je trpělivá, neztrácí na intenzitě a trvá už sedmnáct let. Že opravdických mužů je zoufale málo a ten můj se mi nezdá. Děkuji. Že děti jsou odrazem našich myšlenek a činů a ty moje holky prospívají, rozvíjejí svou osobitost a rostou z nich slušní lidé. Děkuji. Potvrdilo se mi jsem, že mám rodinu, která je sice praštěná, ale silná a milující. Okruh přátel se zúžil na minimum, zůstali ti skuteční, bezpodmíneční. Že hodina ráno s milovaným psem venku je lék ...

Trend Setter

Trend setter Jedna moje kamarádka mi nedávno řekla, že jsem pro ní vždycky byla trend setter. Aha. Mně hned naskočili psi, Anglický setr, Gordon setr, ale trend setter, ehm. Naštěstí pokračovala a vysvětlovala, že se ode mne učí co mě zná. Že dodnes miluje naše rozpravy, jak jako vím co frčí, jaký mám přehled, co je důležitý a co ne, co se nosí a tak. Že by si taky chtěla umět vydyzajnovat život jako já /to je divný a ošklivý, takže vydesignovat?/.  Jak jsem nečekala takový vyznání, úplně mě tím zabila. Měla jsem co dělat, aby neukápla slza. Pak jsem začala přemýšlet, jestli si opravdu zaslouží být někým , kdo udává tón, směr, krok.... Taky o tom, čím jsem si mohla vysloužit tohle oslovení. Vyšlo mi, že to bude nastavením mysli. Existují lidé motory, jako já, pořád blafají, táhnou, potřebují být v pohybu, poznávat, učit se, posouvat se kupředu, vzdělávat se, obohacovat sebe i druhé. Pohyb a poznání je moje přirozenost. Potřebuji vědět. Ideálně všechno o všem. A miluji maka...

Největší moderátorka na světě aneb jak se staví sebevědomí

To, že jsem značně výrazná osoba mi začalo docházet někdy kolem sedmého roku života. Že je má mluva vysokokadenční a dala by se přirovnat k MG 42 /1500 slov za minutu/ je zřejmé na první dobrou. Volume mám až moc doprava. Tak nějak celkově mi genom zajistil velice výrazný zjev. Mám krásné vlasy a zuby, jsem dobře stavěná (pozn. mého muže) v překladu jsem mohutná, moje ramena jsou širší než leckerá, pravdu, většina mužských. Mám snědou pleť, plné rty a hlavu nabušenou dobrými nápady a taky jsem vtipná. K tomu dvakrát řízlé břicho, aby se moje holky dostaly na svět a po každé z nich mi zůstalo 10kg navíc. Mám záštipce na zádech a boky jak dva žoky. Podbradky dva až tři podle měsíčního cyklu. No a co? Že jsme tím o čem si myslíme že jsme se popsaly stohy papírů, o to hůř, když si o sobě vytvoříme mylnou představu z toho co slýcháme na svou adresu. Tedy žena s rameny jak závozník nemůže třeba....doplňte si... V mém případě zněla moudrá doporučení mých blízkých " do televize jsi moc...