Nevím,
jak je to tam u vás. V prostředí, kde se pohybuji celý dospělý
život já – média, velké firmy a korporace a soukromá praxe –
má každé z nich svá specifika a osoby, které v nich působí,
mají vlastnosti často podobné, jako přes kopírák. Všechna svá
prostředí miluji a zároveň jich mám sem tam dost a občas
se cítím vysátá. Což je běžný jev. Neměnila bych.
Ale pro zachování duševní rovnováhy a kreativity je potřebuji
střídat.
Média,
to je jeden velký kabaret. Vládne tady zábava a uvolněnost, ale
také přetvářka a řevnivost. Mediální ega jsou mnohdy o dost
vyšší než potenciál jejich majitelů. Kraluje zde touha
zviditelnit se, a to často za jakoukoliv cenu. Sebevědomím jsou tu
obsypané stromy jako jitrnicemi, co svět neviděl. Stačí si
utrhnout. Mnohdy se ale za profesionálními maskami skrývají
dušičky o velikosti zrnka máku.
Všeobecně
je ve světě médií za egostriptýzem obsahová prázdnota a za
maskou pašáka nevyrovnaná osobnost. Není mnoho mediálně
známých osob, se
kterými byste chtěli trávit večer u piva, věřte mi. Mimo kamery
a mikrofony, střižny a kavárny to není žádná hitparáda
zajímavosti. Na druhou stranu je mediální svět naplněný zábavou
a nabízí krásné peníze, spoustu zážitků a občas i milých
lidí. Jen se tu ze sebe člověk nesmí zbláznit a ztratit kontakt
s realitou, což se právě v tomto prostoru děje často. Já moc
ráda odskakuji do mediálního reje, občas, protože si chci
zachovat právě zdravý úsudek pro práci s lidmi. A také proto,
že se mi díky médiím daří propagovat to, co mi dává smysl –
kvalitní osobní rozvoj, se kterým si může každý zařídit
lepší život.
Korporace
je svět ve světě buldingů, brainstormingů a statusů. Tady se
tmelí kolektivy (teambulding) lidí, kteří v mimo
pracovní styk vydrží pohromadě sotva pár minut kvůli
neslučitelným rozdílům. Mívají zde statusy (schůzky),
občas plné frustrujícího tlachání a někdy bez konkrétních
výsledků. To proto, že v nadnárodních firmách je tolik lidí s
rozdílnými nápady a názory a každý druhý by se rád uplatnil.
Proto zpravidla ani braistorming mnoho neřeší, přestože někteří
osvícení se snaží, seč mohou, ale zákon padajícího trusu zde
funguje ve své nejčistší podobě. Jednotlivé segmenty jsou
rozeseté v openspace - otevřených prostorách, kde tvoří spousta
lidí dohromady. Tím pádem se zde tříští myšlenky i energie,
proto tu úkoly občas nemají začátek ani konec (toto je
příznačné i pro média). Nutno říci, že tady jsou desítky
příležitostí, spousta chytrých a vzdělaných lidí a krásná
práce. Moc ráda chodím i sem, tady se cítím potřebná a moje
schopnosti a zkušenosti tu dávají smysl víc než kde jinde. Nejen
zaměstnanci, ale vedení chytrých korporací, se kterými
dlouhodobě spolupracuji, využívá svého vlivu pro šíření
dobra.
V
obou těchto prostředích – média/korporace bývá osobní
důležitost nadřízena lidskosti, tudíž nutně s sebou
potřebujete: zvýšenou odolnost, maximální soustředěnost, jistý
druh poslušnosti (váže se k pudlíkovi na konci věty) otrlost –
silný žaludek, slabší povahy přežijí stěží a předvídavost
– člověk musí počítat s tím (vzhledem
k atraktivitě, kterou média a korporace překypují), že ho může
nečekaně nahradit svěží, neokoukaný pudlík.
Nedoporučují
se: zvýšená emotivnost, otevřený přístup – kradou se tu
hlavně nápady, zejména v médiích a práce je nejistá, tudíž
diplomacie nezbytná, dlouhodobé vize a cíle.
Soukromá
praxe. Tady klientskou základnu tvoří zejména lidé přicházející
z médií a korporací, hádejte proč. Možná jsem vám v úvodu
napověděla. Ztrácejí se v rolích, které hrají, a v úkolech,
co nemají začátek ani konec. Pak jsou tu klienti odevšad, kteří
mají, možná se budete divit, velmi podobná témata. Ztrácejí se
sami v sobě, v práci, rodinném životě, jsou unavení, neklidní,
chtějí zkrátka „nakopnout“ a zvýšit sebedůvěru a odolnost,
někdy i výkonnost. Potřebují změnu.
Ať
chystáte změnu zaměstnání (nebo v něm chcete spokojeně
setrvat), možná toužíte založit vlastní firmu, podnikat, anebo
jste se rozhodli hledat partnera pro život. Vždycky je
potřeba položit si pár základních otázek.
Co
je na vás zajímavé? Čím se lišíte od druhých? A jak byste to
na vás zajímavé mohli zúročit? Popřípadě komu byste
sebe nebo svůj nápad mohli prodat – což je nejdůležitější
zjištění.
Každý,
naprosto každý z nás má na něco konkrétního „buňky“.
Neříkejte, že vy je nemáte. Tomu nevěřím.
Komentáře
Okomentovat